Původ
Zmínky o kolii či skotském ovčákovi pocházejí už z 16. století, což řadí toto plemeno k jednomu z nejstarších vůbec. Přesný původ však není znám, nejvíce se však kloní k variantě, že předci kolie byli dovezeni před více naž 400 lety z Islandu či za doprovodu Keltů do Skotska. Jméno kolie pravděpodobně vzniklo od ovcí colley, které toto plemeno ochraňovalo či od slova col, což znamená tmavý, černý, protože takové kolie původně byli, navíc i ovce, které pásli měly přes obličej černou masku. Udává se také, že původní kolie byla dále křížena s barzojem či setrem, ale tyto domněnky nejsou potvrzeny. Až do poloviny 19. století nebylo toto plemeno mimo svou domovinu téměř známo. Do té doby se výhradně používali u stád ovcí. Hlídali je, pomáhali zahánět či udržovat pospolu. Bravurně vyhledávali ztracené ovce v horách a přiháněli zpět do stáda.
Historie
Organizovaný chov kolie započal v polovině 19. století, kde se kolie jako plemeno dostala do povědomí veřejnosti na výstavě v Birminghamu. Roku 1871 byl zde předveden pes Old Cockie, který sklidil velký úspěch a stal se hlavním zakladatelem chovu kolií. V roce 1876 představil Mr. S. E. Shirley fenu Maude (její otec byl Old Cockie), a dva psy Charlemagne (jeho matkou byla Maude a otecTrefoil) a Trefoila. Trefoil a Charlemagne se posléze stali asi nejlepšími plemeníky všech dob. Charlemagne byl zbarvený zlatožlutě s bílým límcem a zejména on se zasloužil o rozšíření tohoto zbarvení (sable neboli zlatá). Koncem 19. století byly určeny tři chovné linie, které vedli: Old Cockie, Marcus (narozen 1870, téměř celý černý) a Trefoil (narozen 1873, v barvě tricolor). Během následujících let se pak kolie rozšířila i do zahraničí; například v vytvořila samostatný typ, který se od anglického typu výrazně liší, dnešní známá americká kolie.
Od počátku také existovaly kolie dlouhosrsté i krátkosrsté a rozdělovaly se i na výstavách. Jakmile se stala kolie moderní, vytlačila dlouhosrstá varianta v té době méně působivou kolii krátkosrstou. Ta si musela počkat mnoho desetiletí, aby nakonec byla uznána jako samostatné plemeno. O popularitu dlouhosrsté kolie se postaralo hned několik významných osobností a událostí. Jako úplně první to byla v roce 1860 královna Viktorie, dále pak královna Alexandra či Alžběta I. První chov v Anglii byl založen v královském psinci ve Windsdoru a první klub pro chovatele kolií byl v zemi původu založen v roce 1885. Cena za štěně za vlády královny Viktorie byla velmi vysoká, dosahovala výšky až 1000 liber. Bylo to dáno tím, že urození měli pocit, že majitelstvím takového plemene budou znamenat něco víc.
Dále kolii proslavil v roce 1945 světový fenomenální film Lassie se vrací, příběh plný oddanosti, věrnosti, vnímavosti, učenlivosti a citlivosti. Ale byly natočeny i další filmy s kolií. Kromě pracovních pasteveckých vloh byla kolie úspěšně používána i jako pes armádní, vojenský, policejní či sanitárský. A až od poloviny 20. století se začala stále více stávat společenským a rodinným psem .Do té doby to byl u nás vedle slovenského čuvače nejpouživanější pastevecký pes.
Současnost 21.století
Dnes jsou kolie spíše společenští psi než pracovní či pastevečtí, přesto potenciál pro práci a u mnohých i vlohy pro pasení zůstaly. Kolie je bez pochyby psím aristokratem, často výdaným hlavně na výstavách, ale je i mnoho majitelů, kteří se kromě výstav se svými koliemi věnují širokému spektru sportů od agility, dogdancingu přes dogfrisbee, coursing, poslušnost až po stopy, obedienci či pasení a dokonce někteří se společně aktivně věnují i canisterapii. Kolie je totiž velice všestranná a dokáže se skvěle přizpůsobit jákekoli aktivitě, kterou může dělat společně se svým pánem. Miluje pohyb a je velice oddaná své rodině. Je to i dobrý hlídač, ale nehodí se jako strážní pes, chce být blízko svým pánům a rodině. Učí se velmi rychle a ráda a při správné výchově je snadno ovladatelná, navíc nemá tendence lovit a pokud už přeci jen vyběhne, zvláště v mladém věku, není problém ji odvolat ani od utíkajícího zajíce či srny.
Zmínky o kolii či skotském ovčákovi pocházejí už z 16. století, což řadí toto plemeno k jednomu z nejstarších vůbec. Přesný původ však není znám, nejvíce se však kloní k variantě, že předci kolie byli dovezeni před více naž 400 lety z Islandu či za doprovodu Keltů do Skotska. Jméno kolie pravděpodobně vzniklo od ovcí colley, které toto plemeno ochraňovalo či od slova col, což znamená tmavý, černý, protože takové kolie původně byli, navíc i ovce, které pásli měly přes obličej černou masku. Udává se také, že původní kolie byla dále křížena s barzojem či setrem, ale tyto domněnky nejsou potvrzeny. Až do poloviny 19. století nebylo toto plemeno mimo svou domovinu téměř známo. Do té doby se výhradně používali u stád ovcí. Hlídali je, pomáhali zahánět či udržovat pospolu. Bravurně vyhledávali ztracené ovce v horách a přiháněli zpět do stáda.
Historie
Organizovaný chov kolie započal v polovině 19. století, kde se kolie jako plemeno dostala do povědomí veřejnosti na výstavě v Birminghamu. Roku 1871 byl zde předveden pes Old Cockie, který sklidil velký úspěch a stal se hlavním zakladatelem chovu kolií. V roce 1876 představil Mr. S. E. Shirley fenu Maude (její otec byl Old Cockie), a dva psy Charlemagne (jeho matkou byla Maude a otecTrefoil) a Trefoila. Trefoil a Charlemagne se posléze stali asi nejlepšími plemeníky všech dob. Charlemagne byl zbarvený zlatožlutě s bílým límcem a zejména on se zasloužil o rozšíření tohoto zbarvení (sable neboli zlatá). Koncem 19. století byly určeny tři chovné linie, které vedli: Old Cockie, Marcus (narozen 1870, téměř celý černý) a Trefoil (narozen 1873, v barvě tricolor). Během následujících let se pak kolie rozšířila i do zahraničí; například v vytvořila samostatný typ, který se od anglického typu výrazně liší, dnešní známá americká kolie.
Od počátku také existovaly kolie dlouhosrsté i krátkosrsté a rozdělovaly se i na výstavách. Jakmile se stala kolie moderní, vytlačila dlouhosrstá varianta v té době méně působivou kolii krátkosrstou. Ta si musela počkat mnoho desetiletí, aby nakonec byla uznána jako samostatné plemeno. O popularitu dlouhosrsté kolie se postaralo hned několik významných osobností a událostí. Jako úplně první to byla v roce 1860 královna Viktorie, dále pak královna Alexandra či Alžběta I. První chov v Anglii byl založen v královském psinci ve Windsdoru a první klub pro chovatele kolií byl v zemi původu založen v roce 1885. Cena za štěně za vlády královny Viktorie byla velmi vysoká, dosahovala výšky až 1000 liber. Bylo to dáno tím, že urození měli pocit, že majitelstvím takového plemene budou znamenat něco víc.
Dále kolii proslavil v roce 1945 světový fenomenální film Lassie se vrací, příběh plný oddanosti, věrnosti, vnímavosti, učenlivosti a citlivosti. Ale byly natočeny i další filmy s kolií. Kromě pracovních pasteveckých vloh byla kolie úspěšně používána i jako pes armádní, vojenský, policejní či sanitárský. A až od poloviny 20. století se začala stále více stávat společenským a rodinným psem .Do té doby to byl u nás vedle slovenského čuvače nejpouživanější pastevecký pes.
Současnost 21.století
Dnes jsou kolie spíše společenští psi než pracovní či pastevečtí, přesto potenciál pro práci a u mnohých i vlohy pro pasení zůstaly. Kolie je bez pochyby psím aristokratem, často výdaným hlavně na výstavách, ale je i mnoho majitelů, kteří se kromě výstav se svými koliemi věnují širokému spektru sportů od agility, dogdancingu přes dogfrisbee, coursing, poslušnost až po stopy, obedienci či pasení a dokonce někteří se společně aktivně věnují i canisterapii. Kolie je totiž velice všestranná a dokáže se skvěle přizpůsobit jákekoli aktivitě, kterou může dělat společně se svým pánem. Miluje pohyb a je velice oddaná své rodině. Je to i dobrý hlídač, ale nehodí se jako strážní pes, chce být blízko svým pánům a rodině. Učí se velmi rychle a ráda a při správné výchově je snadno ovladatelná, navíc nemá tendence lovit a pokud už přeci jen vyběhne, zvláště v mladém věku, není problém ji odvolat ani od utíkajícího zajíce či srny.