Za duhovým mostem
Cassiopea Chucky in Moravia
Narozena: 16. 09. 2010
Za duhový most odešla: 15. 04. 2013
Za duhový most odešla: 15. 04. 2013
|
Plemeno: Jezevčík dlouhosrstý trpasličí
Pohlaví: fena Zbarvení: červená s příměsí černé Chrup: úplný, skus nůžkový Obvod hrudníku: 34 cm Váha: 4,6 kg Chovatel: Obrusníková Pavla Majitel: Tomíček Petr |
|
|
Chovnost: uchovněná 2b/ALR/4-DLT
Výstavy: V1, Vítěz třídy, Krajský vítěz V2, res. CAC Lovecké zkoušky: ZN (norování) 75/84, ochota k práci 4 ZV (vlohy) I. cena 177/188 nos 4, hlas 4 |
Z výstavních posudků:
"dlouhosrstá trpasličí fena, červené barvy, dobře stavěná, úhlená, rovný hřbet, srst typická, slabší osrstění na těle, ale bohaté na ocase, hlava jemnější, správně utvářená, ucho dobře zavěšené, oko tmavohnědé, skus nůžkový, nedůvěřivá povaha". |
Večný příběh jedné malé přítelkyně...
O Jessy bych mohla psát dlouho, byla prostě skvělá a jedinečná. Malý věrný společník, neúnavný lovec a velký mazlík. Strávili jsme spolu spoustu nezapomenutelných chvil, při kterých mě toho hodně naučila. Ale možná by bylo lepší začít od začátku...
Už od dětství jsem si přála mít pejska, ale rodiče zprvu nápad mít psa se mnou tolik nesdíleli, a tak mými prvními zvířátky, jak už to bývá, byli křečci. Pořád jsem si ale přála mít něco většího, a tak dalším zvířátkem měl být zakrslý beranní králík, z kterého se ale nakonec zcela nepředvídaně vyklubalo konečně vysněné štěňátko malého dlouhosrstého trpasličího jezevčíka.
Celkem náhodně nás upoutal jeden inzerát. Volný ale byl už jen pejsek, a tak jsme dostali ještě kontakt na jiného chovatele, který měl zrovna také štěňátka po stejném otci. Pro poslední volnou fenečku jsme si nakonec hned následující den jeli. Tehdy měla štěňátka 2,5 měsíce. Fenka Cassiopea Chucky in Moravia zvaná potom podomácku Jessy byla od počátku takové štěňátko se svým světem. Od svých sourozenců byla hned na pohled v povaze trochu odlišná. Nový příchozí ji nijak nezajímali a ani chování v cizí náruči se jí proto pochopitelně nezamlouvalo. Ale neodradilo nás to a Jessy s námi po pár hodinách strávených u chovatele odcestovala domů.
Všechno vždy nebylo úplně ideální či podle mých představ, ale vždycky jsme to spolu zvládli a Jessy se pro mě přes všechno stala brzy skvělým společníkem. Díky ní jsem se začala postupně zajímat o krmení, výstavy, lovecký výcvik, chov apod. Do té doby jsem o ničem z toho ani netušila, ale Jessy mi otevřela možnosti. Povahou byla Jessy velmi aktivní, mazlivá, ale i poněkud už od štěňátka nedůvěřivá a bojácná k cizím lidem, některým psům i rušnému prostředí, což bylo hlavně na výstavách trochu problém. Výstav jsme se proto moc nezúčastňovali, ale po druhé, která skončila pro nás neposouzením jsem to nechtěla vzdát. Stálo to sice hodně trpělivosti, ale nakonec výsledek se dostavil. Postupem času jsme spolu začali chodit na cvičák. A i když to bylo pro mnohé vzácné vidět jezevčíka na cvičáku, Jessy si i přes známou svéhlavost svého plemene vedla mnohdy i lépe něž některá jiná typická pracovní plemena.
Nejšťastnější ale byla v lese a na poli, vždy když mohla dělat to, k čemu byla původně vyšlechtěná. Dodnes si pamatuju náš první lovecký "výlet", když jsem ji vzala poprvé na pole. Byla jsem tehdy hodně naivní a celkem mě i překvapilo, že mi za zajícem poběží tak daleko a to ještě nic nebylo oproti dalším výcvikovým lekcí. Ale zvykla jsem si a začali jsme se lovectví více věnovat a to nejen kvůli uchovnění ale hlavně proto, že to Jessy dělalo opravdu štastnou. Vždy z ní vyzařovala taková radost, že jsem jí ji nemohla odepřít a to i navzdory desítek minut plných strachu čekání na ni. Jessy měla také skvělý orientační smysl a snad i s pomocí vyšší moci se dokázala vrátit 12 km domů, ačkoli cestu nikdy nešla ani neznala. Po stopě běžela vždy vytrvale a hlásila hlasitě a neúnavně. Měla skvělé lovecké schopnosti. Úspěšně jsme složili zkoušku z norování a následně v I. ceně zkoušku vloh. Byly v plánu i další zkoušky, ale těch jsme se už bohužel nestihli zúčastnit.
A konečně Jessy byla nepřekonatelný aportér všeho, ale hlavně tenisových míčků, ty prostě milovala. Dokázala by i hodiny nosit jeden tenisový míček. Nakonec jí touha aportování stála i to nejcenější... odešla za duhový most nečekaně během okamžiku. Jedna vteřina změnila všechno. Jedno však zůstalo v našich srdcích vzpomínka na malo věrnou kamarádku i naděje, že snad jednou za duhovým mostem na rozkvetlé louce se naše pohledy opět setkají.
O Jessy bych mohla psát dlouho, byla prostě skvělá a jedinečná. Malý věrný společník, neúnavný lovec a velký mazlík. Strávili jsme spolu spoustu nezapomenutelných chvil, při kterých mě toho hodně naučila. Ale možná by bylo lepší začít od začátku...
Už od dětství jsem si přála mít pejska, ale rodiče zprvu nápad mít psa se mnou tolik nesdíleli, a tak mými prvními zvířátky, jak už to bývá, byli křečci. Pořád jsem si ale přála mít něco většího, a tak dalším zvířátkem měl být zakrslý beranní králík, z kterého se ale nakonec zcela nepředvídaně vyklubalo konečně vysněné štěňátko malého dlouhosrstého trpasličího jezevčíka.
Celkem náhodně nás upoutal jeden inzerát. Volný ale byl už jen pejsek, a tak jsme dostali ještě kontakt na jiného chovatele, který měl zrovna také štěňátka po stejném otci. Pro poslední volnou fenečku jsme si nakonec hned následující den jeli. Tehdy měla štěňátka 2,5 měsíce. Fenka Cassiopea Chucky in Moravia zvaná potom podomácku Jessy byla od počátku takové štěňátko se svým světem. Od svých sourozenců byla hned na pohled v povaze trochu odlišná. Nový příchozí ji nijak nezajímali a ani chování v cizí náruči se jí proto pochopitelně nezamlouvalo. Ale neodradilo nás to a Jessy s námi po pár hodinách strávených u chovatele odcestovala domů.
Všechno vždy nebylo úplně ideální či podle mých představ, ale vždycky jsme to spolu zvládli a Jessy se pro mě přes všechno stala brzy skvělým společníkem. Díky ní jsem se začala postupně zajímat o krmení, výstavy, lovecký výcvik, chov apod. Do té doby jsem o ničem z toho ani netušila, ale Jessy mi otevřela možnosti. Povahou byla Jessy velmi aktivní, mazlivá, ale i poněkud už od štěňátka nedůvěřivá a bojácná k cizím lidem, některým psům i rušnému prostředí, což bylo hlavně na výstavách trochu problém. Výstav jsme se proto moc nezúčastňovali, ale po druhé, která skončila pro nás neposouzením jsem to nechtěla vzdát. Stálo to sice hodně trpělivosti, ale nakonec výsledek se dostavil. Postupem času jsme spolu začali chodit na cvičák. A i když to bylo pro mnohé vzácné vidět jezevčíka na cvičáku, Jessy si i přes známou svéhlavost svého plemene vedla mnohdy i lépe něž některá jiná typická pracovní plemena.
Nejšťastnější ale byla v lese a na poli, vždy když mohla dělat to, k čemu byla původně vyšlechtěná. Dodnes si pamatuju náš první lovecký "výlet", když jsem ji vzala poprvé na pole. Byla jsem tehdy hodně naivní a celkem mě i překvapilo, že mi za zajícem poběží tak daleko a to ještě nic nebylo oproti dalším výcvikovým lekcí. Ale zvykla jsem si a začali jsme se lovectví více věnovat a to nejen kvůli uchovnění ale hlavně proto, že to Jessy dělalo opravdu štastnou. Vždy z ní vyzařovala taková radost, že jsem jí ji nemohla odepřít a to i navzdory desítek minut plných strachu čekání na ni. Jessy měla také skvělý orientační smysl a snad i s pomocí vyšší moci se dokázala vrátit 12 km domů, ačkoli cestu nikdy nešla ani neznala. Po stopě běžela vždy vytrvale a hlásila hlasitě a neúnavně. Měla skvělé lovecké schopnosti. Úspěšně jsme složili zkoušku z norování a následně v I. ceně zkoušku vloh. Byly v plánu i další zkoušky, ale těch jsme se už bohužel nestihli zúčastnit.
A konečně Jessy byla nepřekonatelný aportér všeho, ale hlavně tenisových míčků, ty prostě milovala. Dokázala by i hodiny nosit jeden tenisový míček. Nakonec jí touha aportování stála i to nejcenější... odešla za duhový most nečekaně během okamžiku. Jedna vteřina změnila všechno. Jedno však zůstalo v našich srdcích vzpomínka na malo věrnou kamarádku i naděje, že snad jednou za duhovým mostem na rozkvetlé louce se naše pohledy opět setkají.
|
Otec:
Ch. Cane di Amore Belle Amie 
Český a Slovenský junior šampion,
Slovenský a Polský šampion, 61x výborný, 20x BOB, 15x CACIB, 32x CAC, 9x CAJC, CACA, 5x CWC, 3x CAC-VDH, CAC WUT, klubový vítěz... 3x kvalifikace na Crufts ZV (zkoušky vloh) I.cena (163) nos 3, hlasitost 3 |
Matka:
Ch. Anthaxia vom Schwarzhain 
Český šampion
Národní vítěz, vítěz třídy vítězů CAJC, 3x CAC, res. CAC res. CACIB, Zvlm. ZN (norování) 80/84 ochota k práci 4 |
